Známé památky, funkcionalistické vily, typizované bytové domy i stavby, které už z města zmizely. Nový Architektonický manuál Ústí nad Orlicí (AMUO) představuje prvních téměř 50 staveb z 19. a 20. století a nabízí možnost poznat architekturu města i její příběhy z nové perspektivy.

Veřejně přístupná online databáze obsahuje podrobné informace o jednotlivých objektech doplněné současnými i historickými fotografiemi, pohlednicemi, plány, skicami nebo odkazy na archivní materiály a odbornou literaturu. Zájemci se mohou vydat také po tematických stezkách, například Od chalupy po panelák, Po stopách Františka a Stanislava Tošovských, Zlatá éra textilu: Kde se vyrábělo a kde žilo nebo Okolo Ústí.

Architektonický manuál Ústí nad Orlicí je součástí celostátní sítě manuálů, která mapuje architektonické dědictví jednotlivých měst a již zajišťuje Fakulta architektury VUT v Brně. Ústí nad Orlicí se tak zařadilo po bok téměř dvacítky dalších měst, mezi která patří například Brno, Plzeň, Hradec Králové, Pardubice, Litomyšl nebo Jičín. Realizace projektu je v gesci starosty města Petra Hájka a na přípravě spolupracuje řada odborníků. Odbornou garantkou a editorkou textů je Anna Waisserová, historička architektury z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice. Koordinaci zajišťuje městská architektka Petra Coufal Skalická. Zapojeno je také Městské muzeum v Ústí nad Orlicí a Studio Divize Praha, jež je autorem vizuálního stylu města. Mezi další spolupracovníky patří Hana Lamatová, Radim Urbánek, Martin Jabůrek, Marie Uhlířová, Miroslav Kaňka, Lucie Janečková a fotografka Nikol Tláskalová.

Manuál upozorňuje nejen na výrazné stavby, jako je Roškotovo divadlo, ale také na méně nápadné objekty a architektonické detaily, které při běžné cestě městem snadno uniknou pozornosti. Vedle praktického průvodce po místní architektuře tak vznikl také archiv, který uchovává informace a dokumentaci pro budoucí generace.

Architektura zachycená v databázi zároveň ukazuje, jak se Ústí nad Orlicí v průběhu desetiletí proměňovalo. Jedním z důležitých mezníků bylo napojení města na železnici v roce 1845 a následný rozvoj textilního průmyslu. Mezi nejstarší objekty zařazené do manuálu proto patří historická výpravní budova, zatímco nejmladší zastoupené stavby pocházejí ze 70. a 80. let 20. století.

Vzniku manuálu předcházela rozsáhlá práce v archivech i terénní dokumentace. Do příprav se zapojili také místní obyvatelé, pamětníci a sběratelé, díky nimž se podařilo zachytit materiály a informace, které by jinak mohly zůstat nedostupné. Odbornou garantkou a editorkou textů je historička architektury Anna Waisserová, koordinaci projektu zajišťuje městská architektka Petra Coufal Skalická. Na projektu spolupracuje také Městské muzeum v Ústí nad Orlicí a další odborníci.

Architektonický manuál Ústí nad Orlicí je součástí celostátní sítě mapující architektonické dědictví českých měst. Realizaci projektu ze 70 procent pokryla dotace Ministerstva kultury, zbývající část nákladů byla hrazena z rozpočtu města. Architekturu Ústí nad Orlicí tak nyní mohou obyvatelé i návštěvníci objevovat při procházkách městem i z pohodlí domova.

Architektonický manuál najdete na am.ustinadorlici.cz