V poslední době se na sociálních sítích objevila otázka, co se dá dělat s vrakem odstaveným na ulici. Zákon (13/1997 Sb. § 19) striktně definuje, co je to vrak. Vypuštěné pneumatiky, dokonce ani rozbitá okénka nebo chybějící kusy karoserie tuto definici nesplňují.

Městská policie v Ústí nad Orlicí má přehled, která vozidla stojí viditelně dlouhou dobu na veřejných komunikacích nebo odstavných plochách, buď je strážníci zaregistrují při svých obchůzkách, nebo přijde tip z veřejnosti. Pokud však tato vozidla neparkují v rozporu s vyhláškou, musí postupovat podle zákona.

Ten říká, že vrak je „silniční vozidlo, které je pro závady v technickém stavu zjevně technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích a obnovení způsobilosti by si vyžádalo výměnu, doplnění nebo opravu podstatných částí mechanismu nebo konstrukce silničního vozidla…“.

Protože určování, co je a co není vrak bylo dříve hodně složité a některá města už bojovala s nepojízdnými vozy překážejícími na ulicích, v roce 2020 došlo k novele zákona o pozemních komunikacích. Samosprávám částečně rozvázala ruce. Nová legislativa umožňuje vlastníkům pozemních komunikací vyzvat provozovatele vozidla s propadlou STK delší než 6 měsíců, aby vůz odstranil. Pokud tak neučiní do dvou měsíců, město může na jeho náklady auto odtáhnout. Odstavení vraku na pozemní komunikaci je přestupek, za který lze uložit pokutu.

Za zmínku jistě stojí, že právo odstranit vrak (nebo usilovat o jeho odstranění) má pouze vlastník komunikace nebo odstavné plochy. Parkoviště u supermarketů nebo u nádraží jsou soukromým majetkem.

V některých případech také není jednoduché dohledat vlastníka vozidla, kupříkladu bylo prodáno a nový vlastník na sebe auto ještě nepřihlásil nebo jde o dlužníka s trvalou adresou na městském úřadu.

Většina případů se podaří vyřešit po domluvě s majitelem vozidla. Pokud se tak nestane, městská policie věc oznámí správnímu orgánu. Odbor dopravy Městského úřadu Ústí nad Orlicí v letošním roce odeslal tři výzvy k odstranění vraku.