K září patří Světový den první pomoci. Umíte ji poskytnout?

Poslední dva roky byly mimořádné i pro Oblastní spolek Českého červeného kříže Ústí nad Orlicí, přinesly řadu nových úkolů, výzev a situací souvisejících s příchodem koronaviru a rozpoutáním války na Ukrajině.

V běžném životě Červený kříž působí v oblasti humanitární, sociální i zdravotní: školí první pomoc, zajišťuje Senior dopravu, organizuje volnočasové centrum pro dříve narozené nebo podporuje dárcovství krve. Výčet činností by byl dlouhý.

Podrobněji jsme o aktivitách a službách Oblastního spolku Českého červeného kříže Ústí nad Orlicí hovořili s ředitelem Úřadu OS ČČK Martinem Hodovalem.

K září v Ústí nad Orlicí už tradičně patří Světový den první pomoci na veřejném prostranství Kociánka. Co nás letos čeká?

Seriál Světových dnů první pomoci organizujeme na Orlickoústecku podle osvědčeného scénáře. V Ústí nad Orlicí se uskuteční v úterý 6. září a prezentovat se budou dobrovolné i profesionální složky integrovaného záchranného systému. Děti ze školek a škol, ale i veřejnost si zde může vyzkoušet, jak správně poskytnout první pomoc, jak ošetřit různá zranění. Další Světové dny se uskuteční v Lanškrouně, České Třebové, Vysokém Mýtě, Chocni a v Králíkách.

Tyto akce mají upozornit na to, jak je dovednost poskytnout první pomoc důležitá. Ovládá většina lidí první pomoc?

Ze své pozice zdravotníka, který se v našem regionu pohybuje mezi lidmi, mohu říct, že na tom nejsme tak špatně. Je ale pravda, že je tu určitá mezera - generace dnešních třicátníků, která se první pomoc vůbec neučila, protože po revoluci v následné euforii ze svobody vypadla z osnov na školách branná výchova a s ní i základy první pomoci. Do škol se vrátily až později.

Je rozdíl učit děti nebo dospělé?

Děti jsou spontánní, jdou do toho po hlavě a ono to nějak dopadne. Dospělí mají tendenci u první pomoci hodně přemýšlet, váhají, aby něco neudělali špatně. To není dobře. U urgentních, život ohrožujících stavů je důležité něco podniknout, i když ta pomoc není dokonalá. Důležité je, že se zraněnému pomůže.

Kdo by si chtěl základy první pomoci osvěžit, může přijít do našeho stánku, v průběhu roku se zúčastňujeme řady akcí. Pokud by chtěl znát první pomoc hlouběji, pořádáme různé typy zdravotnických kurzů.

Lidem obrátil život na ruby koronavirus. Přes léto ho nikdo moc neřešil, ale už se začalo mluvit o další vlně. Jste na ni připraveni?

Neřekl bych, že ho nikdo neřešil, my ho máme stále na mysli. Provozujeme Senior dopravu a musíme myslet na bezpečnost seniorů, kteří s námi cestují tam, kam potřebují. Máme interní předpisy, používáme dezinfekci a podobně. Nikdy jsme je nevypustili, ale samozřejmě opatření přizpůsobujeme aktuální situaci, pokud se zhoršuje, opatření se i u nás zpřísňují a když to vypadá lépe, zase se rozvolňují. Připravit se na všechno nedá, ale počítáme s tím, že můžeme sklouznout do přísnějšího režimu než je nyní.

Museli jste v nejkrizovější době některou ze služeb omezit nebo úplně zrušit?

V letošním roce, zhruba asi dva týdny, byla spousta našich zaměstnanců v izolaci nebo v karanténě a v některých městech jsme museli naše služby na chvíli omezit, protože už nešly udržet v provozu. Byly to výpadky na pár dní. Jinde v první linii s vysokou absencí zaměstnanců bojovali už od začátku, na nás to dolehlo až s koncem koronavirových opatření. Ale i to jsme překlenuli a zase mohli nastavit běžný režim.

Jak hodně ovlivnila covidová léta statistiky Senior dopravy?

Zásadně. Měli jsme obrovské problémy, jak tu službu vůbec vzhledem ke všem protiepidemickým opatřením udržet funkční, krizové situace umíme řešit a zvládat. Neumíme však řešit následky, které s odstupem času přichází. Obce, města a kraje přihlížejí ke statistikám, kolik lidí službu využívá a počty poklesly. Byla nařízená karanténa, uzavřené obchody či služby, seniorům jsme se snažili ulehčit situaci i tím, že jsme jim zdarma dováželi nákupy domů, a to se do statistik Senior dopravy nepočítá. Neobsloužili jsme tolik klientů jako v minulých letech, nenajeli tolik kilometrů, a to se odrazí ve financování služby v budoucnu.

Jak budete financování řešit?

Ztráty jsou velké. Zdražování služby nepřichází v úvahu. Ideální je zapojit veřejný sektor včetně sponzorů. Hodně firem z našeho okolí nám pomohlo překlenout krizové období, ať už materiálním nebo finančním darem. Uvidíme, jak to bude do budoucna. Snažíme se nabízet služby, které nám pomohou s financováním těch ostatních.

Od počátku konfliktu jste pomáhali ukrajinským uprchlíkům, pořádali sbírky, vyráběli hygienické balíčky, v létě pořádali pro děti z Ukrajiny příměstské tábory. Jak bude pomoc pokračovat?

Na příměstské tábory navážou po prázdninách víkendové akce a různé výlety pořádané v pátek odpoledne nebo o víkendu. Uvažovali jsme také o prodloužení činnosti adaptační skupiny pro menší děti, které v září nenastoupí do školy. Našim cílem je pomoct utečencům překlenout tu dobu, než se začlení do české společnosti.

Materiální sbírky už nebudou potřeba?

Velice dobře nás zásobuje ústředí Českého červeného kříže, jsme soběstační. Jedinou výjimkou jsou dětská jídla, sunar nebo instantní kaše, těch nemáme dostatek. S čím máme problém, jsou volné prostory pro skladování. Některé místnosti v sídle našeho spolku, dříve třeba relaxační, jsme museli vyčlenit na skladování humanitární pomoci.

Nezabrzdily všechny ty nečekané události pokračující rekonstrukci budovy oblastního spolku?

Zabrzdily. Červený kříž je především dobrovolnická organizace a dobrovolníci napnuli síly směrem ke covidu a pomoci uprchlíkům, takže na údržbu už nezbylo mnoho času. Máme několik místností, částečně i těch, které nyní slouží jako sklady humanitárního materiálu, které měly projít rekonstrukcí a stále jsou v pořadí. Také jsme si předsevzali, že v budově natřeme všechny dveře, zatím jsou hotové dvoje a nevypadá to, že bychom v dohledné době pokročili. Tak snad bude čas, až se vrátíme do normálního provozu.

V září se v Ústí nad Orlicí tradičně slaví i Mezinárodní den seniorů. Právě jim slouží vaše vzdělávací, relaxační a volnočasové Centrum pro život, které každý měsíc nabízí několik akcí. Je o ně dostatečný zájem?

Asi bychom přivítali, kdyby některé akce byly více naplněné, ale zájem je jak na houpačce. Na zavedené akce, jako je třeba právě Den seniorů, bývá plno, u dalších to bývá různé. Vliv má počasí a spousta dalších faktorů. Po covidovém období se k nám senioři postupně vracejí. Pořádáme například akci Od muzea k muzeu, při které navštěvujeme muzea v našem regionu. Začínali jsme s pár lidmi a na posledních výletech už jsme řešili, jak všechny účastníky do cíle dopravit.

To je určitě dobře. Po covidu se mluvilo o tom, že se senioři uzavírají doma a bojí se chodit do společnosti. Také jste to pocítili?

Ano, měli strach. S jednou místní firmou jsme měli společný projekt, kdy jsme nabízeli Senior dopravu za levnější jízdné, abychom lidi podpořili v návratu do běžného života. Snad už v normálním režimu zůstaneme, i když se zase zpřísní protiepidemiologická opatření a přijdou opatření typu roušky, rozestupy nebo omezení počtu osob. Doufám, že už restrikcemi nebude zásadně omezen nebo zcela eliminován společenský život. Pro seniory je důležitá možnost si zajít ke kadeřnici nebo posedět nad kávou či čajem a popovídat si. Potřebují činnost. Ve chvíli, kdy se přestanou hýbat, hrozí, že už neaktivní zůstanou.

Červený kříž podporuje dárcovství krve. Na koho se kampaně zaměřují?

Chybí hlavně mladí dárci krve, je třeba posílit a obměňovat dárcovskou základnu. Kampaně někdy padnou na úrodnou půdu, někdy ne. Občas záleží na tom, jaký mají mladí lidé vzor v okolí. Někoho, kdo je dárcem krve a motivuje další. Tak to bylo třeba v případě automobilní školy v Ústí nad Orlicí. Když se toto podaří, je to skvělé.

Po covidové přestávce jsme se mohli vrátit k setkáním s dárci krve a jejich oceňováním Jánského plaketou nebo Zlatým křížem. Dárcovství krve je činnost, které bychom si měli vážit a je důležité se s dárci krve potkávat a poděkovat jim.

Co vás stěžejního čeká ve zbývajících měsících roku?

Už jsme mluvili o Světových dnech první pomoci, chtěli bychom se také vrátit ke školením, vzděláváním lidí v první pomoci a pak se rychle bude blížit závěr roku a s ním i naše velká tradiční akce Strom splněných přání.