Naší snahou je, aby Ústí bylo zeleným městem, Tomáš Kopecký.
Když se řekne životní prostředí, každému se vybaví něco jiného. První asociací může být krásná zelená krajina, ochrana přírody či znečištěné prostředí. Čím konkrétně se zabývá odbor životního prostředí na městském úřadu přiblížíme v rozhovoru s vedoucím oboru Tomášem Kopeckým. A dopředu můžeme prozradit, že přemnožený hmyz v domácnosti nebo podivné čáry na nebi to není. I takové dotazy už totiž na odbor padly.
Těch oblastí, kterými se zabýváte, je hodně. Začneme třeba výsadbou zeleně, co lze o ní říct obecně?
V průběhu roku máme naplánované různé výsadby, většinou v návaznosti na investiční akce nebo rekonstrukční práce. Stavbaři odcházejí, my jdeme v logickém sledu za nimi. V některých případech se na výsadbu připravujeme už zároveň se stavbaři, kdy se využije jejich technika a šetří finanční prostředky, třeba při navážení zeminy.
K nové výsadbě letos dochází například ve veřejném prostoru před Domem dětí a mládeže Duha, kde budou postupně vysazeny nové stromy, keře a trvalky, které budou prokvétat během celého roku.
Kapitolou sama pro sebe je péče o veřejnou zeleň, ta je asi hodně náročná.
Naší snahou je, aby Ústí nad Orlicí bylo zeleným městem, a podle tohoto konceptu se snažíme osazovat zelení i drobná místa, takzvaná rabátka, která se jinak sečou ručně. Například kousek zelené plochy mezi silnicí a chodníkem, na kterém by údržba trávníku byla náročnější a nákladnější. Je značný cenový rozdíl sekat celou plochu strojem nebo ručně vyžínačem, a je to i vzhledově rozdíl. Pokud se takové místo osadí keři nebo trvalkami, efekt je nesrovnatelný a cena za údržbu je pouze o pár korun na metr za rok vyšší. Nejen že záhon hezky vypadá, ale má i další přidané hodnoty, zachycuje vodu, vytváří lepší mikroklima a podporuje biodiverzitu. Volíme rostliny vhodné pro opylovače. Všimněte si, že když kvetou, jsou obsypané včelami, čmeláky nebo motýly. Prostě živé město po všech stránkách je náš cíl.
Je velkou překážkou dlouhodobé sucho? Některá města si kvůli němu pořídila zavlažovací vaky.
Také je máme, ale jejich využití je trošku složitější věc. Vak má relativně menší objem a je k němu potřeba jezdit vícekrát. U nové výsadby v našich podmínkách, v jílovém podloží, zalévat strom jen na povrchu není úplně efektivní, nenaučí se si vodu najít a koření jen na povrchu. Pokud se mu dostane hluboké zálivky, má snahu si pro ni kořeny sáhnout níž a dobře pak zakoření. Naši zahradníci to zvládají, i když samozřejmě ke ztrátám dochází, to je všude normální. Také některé druhy stromů jsou na přesazování hodně citlivé, třeba duby, buky, habry. Také pokud jsou v místě složitější hydrogeologické podmínky, může se stát, že strom uhyne a to paradoxně kvůli tomu, že má moc vody, prostě se „utopí“. Třeba nové sítě někde fungují jako drenáž a často odvedou podpovrchovou vodu tam, kde vadí. Starat se o stromy není vůbec jednoduché.
Tak to zná každý, kdo má zahrádku či zahradu, že i přes veškerou péči se ne vše ujme. Jaké druhy stromů zpravidla volíte?
Takové, které se přizpůsobí našim klimatickým podmínkám. Téměř už nevysazujeme jehličnaté stromy, které decimuje kůrovcová kalamita a další škůdci, třeba zavlečené ploštice vroubenky nebo různé houbové choroby. Volíme takové druhy, kterým se u nás daří dobře a lépe se vypořádávají se suchem, hlavně listnáče.
Máme ve městě problémy s vandalismem cíleným na zeleň?
Ano, příčin je víc. Někdy jde o jednorázové akce vyvolané například opilostí. V cestě posílenému egu stojí strom a „nechce uhnout“ J. Někdy je vandalismus cílený. Někdo usoudí, že mu strom vadí, například z něj něco padá na jeho naleštěné auto a vyhlásí mu válku, strom pak otráví nebo navrtá. Aktuálně máme dva navrtané stromy a uvidíme, zda přežijí nebo ne. Někdy také zeleň poškodí lidé, kteří mají pocit, že se o ni umí sami starat nejlépe. Co s tím? Těžko říct, snad přispěje i tento rozhovor. Prosíme lidi, aby byli všímaví a dali nám vědět, když se něco takového děje.
O zeleň je třeba řádně pečovat a má to svá pravidla. Ne každý to chápe. Pro někoho jsme ekoteroristi, pro někoho zas málo „zelení a ochranářští“, protože údržba znamená i prořezy a kácení stromu. Pohybujeme se ve veřejném prostoru, kde má svou roli bezpečnost, proto je údržba dřeviny zásadní. Pokud je strom svému okolí nebezpečný, ač nás to mrzí, je toto hledisko důležitější, než ho nechat dožít s rizikem škod na zdraví a majetku. V lese, zvláště chráněném území, kde je pohyb lidí minimální, je možné strom nechat k rozpadu, město je prostě jiný prostor.
Odbor je úspěšný při získávání různých dotací, loni například získal prostředky na ošetření památných stromů, buku červenolistého na náměstí Svobody a javoru babyka na Podměstí. Letos jste také podali žádost?
Ano, čekáme na to, jak dopadne vyhodnocení Programu péče o krajinu ministerstva životního prostředí, zažádáno máme o dotaci na dva památné stromy, které ještě ošetřením neprošly. Jde o buk červenolistý na ústeckém hřbitově a lípu malolistou na ulici T. G. Masaryka naproti gymnáziu. Doufáme, že budeme úspěšní, protože dotační podmínky se změnily a je to zase o něco složitější.
Když mluvíme o památných stromech, nemůžeme nezmínit, že babyka na Podměstí se probojovala do finále ankety Strom roku 2022. Čím je pro vás unikátní?
Rozhodně je to nejkrásnější babyka, jakou jsem kdy v Česku nebo v zahraničí viděl. Třeba větvení má naprosto luxusní. Když jsme ji loni ošetřili s pomocí dotace z Programu péče o krajinu, v Českém rozhlasu jsem dal veřejný příslib, že ji přihlásíme do ankety Strom roku. S panem místostarostou Jiřím Preclíkem jsme tak učinili.
Rozhodně si zaslouží, že se z téměř šesti desítek přihlášených stromů dostala až mezi dvanáct finalistů. Strom má svůj zajímavý příběh. Vysazen byl před 133 lety místním Okrašlovacím spolkem. Na Podměstí byly v té době dva parky, Palackého a Riegrovy sady. Členové Okrašlovacího spolku svou činnost soustředili do nejstaršího parku ve městě, Riegrových sadů a vysadili zde dva javory. Už tehdy vnímali, že se Podměstí průmyslově rozvíjí na úkor zeleně. Babyka je jediným původním stromem ze zaniklých Riegrových sadů, která přežila tu překotnou a pohnutou dobu včetně stavby silničního průtahu městem a panelového sídliště na Podměstí.
Podpořte ji svým hlasem na webových stránkách www.stromroku.cz.
Odbor životního prostředí letos pořádal již dvě akce, jarní úklid veřejných prostranství v rámci výzvy Ukliďme Česko a Den Země pro ústecké školky a školy. Plánujete letos ještě jinou akci?
V loňském roce se osvědčil odpadový den, který byl součástí městských slavností Město v pohybu posunutých kvůli covidu na září. Protože se akce všem líbila a Kociánka jí svědčí, uspořádáme ji v září znovu v rámci Světového dne první pomoci. Program opět zajistíme ve spolupráci s firmami, které se zabývají odpadovým hospodářstvím a recyklací odpadu. Vloni jsme s mottem Dejme textilu druhou šanci malovali na textil, letos dáme druhou šanci sklu. Dětem ukážeme, že i z použitého skla se dá vyrobit něco zajímavého nebo funkčního.
Třídění odpadů je velké téma. Město Ústí nad Orlicí v roce 2021 dosáhlo na míru třídění využitelných složek odpadů v solidní výši 43,7 procenta, nicméně s novou legislativou budeme muset všichni třídit ještě víc.
Je to dlouhodobý proces, který zahrnuje jak vytváření podmínek pro lepší třídění využitelných odpadů, tak i neustálé motivování a přesvědčování lidí, aby žili v souladu s udržitelným způsobem života. A to je běh na dlouhou trať. Odpady jsou podle mě strategickou surovinou. Využití energie v nich uložené šetří neobnovitelné zdroje surovin. Nová legislativa nám ukládá povinnost zvyšovat procento vytříděného odpadu, směřuje k úplnému zákazu skládkování. Bude potřeba hledat cesty, jak třídění navýšit a zároveň jak energeticky využít znečištěné odpady, které se již nedají recyklovat a využít jako surovina.
Město se snaží reagovat na změny a stále vylepšovat odpadové hospodářství, co se například změnilo?
V loňském roce jsme posilovali nádoby na kov a instalovali nádoby na separaci použitých tuků a oleje. Protože objem vytříděného odpadu stále rostl, na konci loňského roku jsme stáli před rozhodnutím, jak dál. Rozšiřovat svozová místa nejde do nekonečna, kdo by se chtěl dívat na nekonečné řady nádob. Budování podzemních kontejnerů je velice nákladné a musí být na to vhodné podmínky, absence sítí, hlouběji spodní voda apod. My jsme se rozhodli jít cestou zvýšení frekvence svozu. V některých případech ale dál vytváříme nová svozová místa, buď u nové výstavby nebo tam, kde je potřeba zlepšit dochozí vzdálenost a podnítit zájem o třídění. V plánu máme zlepšit vzhled separačních míst na sídlišti Štěpnice nebo na Dukle. Nejde jen o to, aby lidé měli ke kontejnerům blízko, pokud je prostředí nevábné, na třídění odpadů ztrácí chuť.
Ochranu si zaslouží nejen flóra, ale i fauna. Co se například na území města dělá pro chráněné druhy ptactva?
To je také velmi složitá problematika. Sledujeme, které druhy ptactva a zvláště chráněných savců u nás žijí a rozmisťujeme pro ně budky. Některé méně četné druhy potřebují budky speciální, než jen obvyklý "sýkorník“ či „špačník“. Jsou mezi nimi rehci, sovy, konipasi, skorci, ale i veverky, plši nebo netopýři. Ornitologicky zajímavou a bohatou lokalitou je například Wolkerovo údolí a samozřejmě niva Tiché Orlice.
Při zateplování domů docházelo k ničení hnízdišť chráněného rorýse obecného. Nyní už je z našeho podnětu zakotveno do podmínek stavebního řízení, aby zde pro ně investor do zateplení zabudoval speciální budky. Není to nijak nákladné, téměř to není vidět, ale moc to pomůže.
Letos podruhé město vyhlásilo dotace do životního prostředí. Na co mohou zájemci žádat?
Dotační program je letos dvoukolový. Lze žádat už na čtyři účely. Na nádrž na dešťovou vodu, zelenou střechu, zelenou fasádu a letos nově také na čistírnu odpadních vod. Protože jsou stále ve městě místa, kde jednotná centrální kanalizace není, chceme tím přispět k řádnému zneškodňování odpadních vod v souladu se zákonem. Podmínky zájemci najdou na webových stránkách města Ústí nad Orlicí. První kolo žádostí už máme za sebou, schválena byla dotace na zelenou střechu a čistírnu odpadních vod. V současné době se přijímají přihlášky do druhého kola.
