„Zkušenost máme všichni podobnou, kvůli pandemii přehodnocujeme“
Začal advent, který je pro většinu z nás hektickým obdobím uzávěrek, dohánění restů, předvánočních úklidů a shánění dárků. Trochu stranou při tom všem shonu zůstává duchovní obsah adventu, který má být časem zklidnění a radostným očekáváním Ježíšova narození.
Loňský advent a vánoční svátky byly jiné, smutné, pandemie koronaviru změnila vše a tradice musely jít stranou. „Doba je nevyzpytatelná, stejně jako pandemie, sami dobře nevíme, jak se budou vyvíjet. Mám takový pocit, že jsme se dostali do trvalého adventu, stavu trvalého očekávání,“ podotýká děkan ústecké farnosti Vladislav Brokeš. V následujícím rozhovoru jsme si povídali, jak se Římskokatolická farnost v Ústí nad Orlicí připravuje na nadcházející svátky, jaký je další harmonogram oprav děkanského kostela a v neposlední řadě i o tom, jak bychom závěr roku měli prožít co nejsmysluplněji.
Do adventního času vstoupil kostel Nanebevzetí Panny Marie bez lešení, další etapa restaurování průčelí chrámu skončila. Co je v plánu v příštím roce?
Zbývá poslední třetí etapa. Jsme velice rádi, že i přes složitost doby se nám podařilo na první i druhou etapu získat dotace z ministerstva kultury, Pardubického kraje a města Ústí nad Orlicí. Posunuli jsme se dál a dokonce jsme trochu předběhli i původně stanovený plán oprav. Zbývající třetí etapa si vyžádá náklady v celkové výši zhruba 1,5 milionu korun. Doufáme, že v příštím roce budeme opět úspěšní, dopadnou nám všechny dotační tituly a opravu průčelí kostela Nanebevzetí Panny Marie dokončíme. Souběžně běží také oprava schodiště na věž, podařilo se nám získat dotaci z Nadace ČEZ. Vstup na věž tak bude mnohem bezpečnější, do věže chodí ručně zvonit naši ministranti a kostelníci, otevřená je také během Noci kostelů pro veřejnost. Přístup na věž by měl být nejen bezpečnější, ale i zajímavější a hezčí, v plánu je vybudování skleněného průhledu, kterým by bylo vidět na klenby a vazby v chrámové lodi kostela.
Práce opět začnou na jaře a skončí na podzim?
Pravděpodobně ano, poslední etapa proběhne v tomto období. Práce se nedají urychlit, restaurátoři potřebují různé technologické přestávky. Průčelí se čistí, smývají nánosy, doplňují chybějící kamenné prvky… Domnívám se, že lidé, kteří budou procházet kolem kostela, jasně rozliší, která strana je již hotová a co ještě zbývá, ten rozdíl je markantní. Lešení by se v příštím roce mělo objevit již jen na pravé části průčelí kostela, zbývá opravit i vstupní portál a zábradlí nad vchodem.
Bude opět nutné uzavřít levou vstupní bránu do kostelního parku?
Samotné nás mrzí, že musel být uzavřen boční vchod do parku, ale bylo to nezbytné kvůli bezpečnosti lidí. Věřím tomu, že v příštím roce už nebude takové opatření potřeba a park bude plně průchozí.
Doba je značně nejistá, pokračujete v přípravě tradičních akcí, které v děkanství provází závěr roku?
Doba je nevyzpytatelná, stejně jako pandemie, sami dobře nevíme, jak se budou vyvíjet. Mám takový pocit, že jsme se dostali do trvalého adventu, stavu trvalého očekávání, protože advent je v duchovním slova smyslu dobou očekávání narození Ježíše. Nevíme, co bude, stále jen očekáváme a možná to s sebou nese i určité obavy z budoucnosti.
My se snažíme připravovat vše, co k adventu a vánočním svátkům patří, chystají se koncerty, vánoční bohoslužby, živý betlém, po Novém roce pak Tříkrálová sbírka a Tříkrálový koncert. Živý betlém se nám loni podařilo uspořádat i během pandemie, ve spolupráci se základní uměleckou školou a s vyloučením veřejnosti jsme příběh odehráli z kostela formou online přenosu. Vzhledem ke špatné epidemiologické situaci byly nakonec koncerty, živý betlém i Tříkrálový koncert zrušeny.
Během pandemie jsme se v přímých přenosech z bohoslužeb a různých dalších aktivit velmi zdokonalili, pořídili nové vybavení. Přímé přenosy z bohoslužeb v našem kostele jsou sledovány po celé republice. Tuto službu vnímáme jako prospěšnou, mnozí hlavně starší lidé ještě stále mají obavu se vrátit do kostelů a vítají tento novodobý prvek. Osobní účast samozřejmě nahradit nemůže, ale na druhou stranu díky online přenosům zůstává mnoho lidí, kteří nemohou přijít, ve spojení s farností a místní komunitou.
Takže pokud by byla opatření přísnější a přišla další karanténa, jste připraveni…
Jsme na ni připraveni a vybaveni, i když si velice nepřejeme, aby taková doba opět nastala. Naši farníci, kteří se zabývají IT technologiemi, dokonce vyvinuli určitý rezervační systém, který jsme používali, abychom dokázali regulovat počet lidí v kostele. V současné době tady z Ústí nad Orlicí spravujeme dohromady pět farností, také Dolní Libchavy, České Libchavy, Sopotnici a nově i Řetovou. To již vyžaduje sofistikovanější řešení, aby lidé mohli na bohoslužby přijít a zároveň jsme respektovali veškerá protiepidemiologická opatření, která nás provází.
K Ústí nad Orlicí patří neodmyslitelně stavění betlémů, budeme se moct přijít podívat na ty kostelní?
Určitě, v kostele máme dva velké historické betlémy, figurkový a papírový. Loni přibyl venkovní betlém v parku u kostela, jsou to zvětšené figurky z kostelního papírového betlému. Další novinkou byl velký adventní věnec se čtyřmi svícemi, který jsme umístili do parku, i na něj stejně jako na venkovní betlém se lidé rádi chodili podívat. Život se kvůli pandemii začal přesouvat ven a my jsme těmito symboly chtěli připomenout atmosféru adventu a Vánoc.
Tím jsme také chtěli oslovit školy, kterým nabízíme vzdělávací programy na téma advent a Vánoce. I během pandemie v době, kdy děti mohly být ve škole, několik tříd využilo tuto možnost poznávat kulturní dědictví naší země.
Advent by měl být dobou zklidnění, pro většinu lidí je však spíše hektickým obdobím. Poradíte nám, na co bychom se v příštích týdnech měli soustředit, jak je prožívat, aby toho stresu bylo co nejméně?
Zkušenost z posledních dvou let máme všichni podobnou, kvůli pandemii přehodnocujeme. Vidíme, že věci, které pro nás byly zcela samozřejmé, už nejsou. Sice si dál můžeme koupit spoustu věcí po internetu a kurýr nám je přiveze, ale co si nemůžeme koupit a co nám nemůže přivést jsou mezilidské vztahy. Možná si už daleko víc uvědomujeme, že hmotné dary nejsou až tak důležité, že důležitější jsou vztahy mezi námi. Někdy zbytečně plýtváme časem hledáním velkého či drahého dárku, když někomu uděláme radost jen tím, že jsme spolu, sdílíme spolu čas.
Co byste si vy osobně přál, až se budeme loučit s rokem 2021 a vítat rok 2022?
To přání je trvalé. Každý člověk touží být šťastný. Štěstí však nespočívá v konzumním způsobu života, ale v naplněných vztazích, kdy si uvědomujeme, že se vzájemně potřebujeme a máme respekt k zemi, která nás hostí. Přál bych si, aby si lidé jeden druhého vážili a snažili se, aby se svět stal lepším místem k životu.
