Třídit odpad má smysl. Každodenní recyklací odpadu v domácnostech šetříme přírodní i finanční zdroje. Dál nenafukujeme skládky odpadů, které se budou rozkládat desítky až stovky let. Chráníme naše životní prostředí pro nás samotné, pro další generace.
Město Ústí nad Orlicí podporuje své občany v třídění odpadu, podniklo už řadu kroků. O tom, jak funguje odpadové hospodářství v našem městě a jaké změny se v této oblasti chystají jsme hovořili s místostarostou města Jiřím Preclíkem.
Můžeme být v Ústí nad Orlicí spokojeni s množstvím vytříděného odpadu?
Pozitivní zprávou je, že se většina našich občanů během let naučila odpad třídit, separují nejen nejznámější komodity jako je papír a plast, ale i ostatní složky, což jsou například kovy, elektrospotřebiče nebo šatstvo. Avšak stále je co zlepšovat, nevytříděného odpadu je ještě hodně.
Přesvědčovat, proč třídit odpady, je – zdá se – nekonečný boj. Pokud už ovšem v domácnostech odpady třídíme, děláme to správně? Nezaznamenáváte nějakou častou chybu?
Pokud nějaká nastane a v kontejnerech na tříděný odpad se objeví i to, co nemá, odpad se ještě separuje na třídících linkách. Co nás však aktuálně trápí, je dodržování pořádku u kontejnerových stání, na který by se naši občané měli více zaměřit. Pokud při vynášení odpadů vidí, že popelnice jsou přeplněné, měli by zvážit, zda nenavštíví jinou lokalitu nebo odpad nevynesou v jiný den. U kontejnerů bývá nepořádek, pytle s odpadem položené na zem, rozměrné věci, které se do nádob nevejdou. Přeplňování kontejnerů se dá předcházet, například tím, že papírovou krabici nebo plastové obaly sešlapu, než je vhodím, aby se do nádob vešlo co nejvíce odpadu. My se samozřejmě zaměříme i na to, zda je systém efektivní, správně nastavený a na základě našich poznatků budeme přezkoumávat a případně přehodnocovat jednotlivé svozové dny.
Projevila se nějakou větší měrou v odpadovém hospodářství koronavirová krize?
Projevila, v domácnostech výrazně přibylo papíru a obalových materiálů. V některých lokalitách už zvýšenému objemu odpadů nedostačují kapacity kontejnerů. Chceme proto zmapovat využití sběrných nádob, někde může být popelnic nadmíru, jinde naopak chybí.
Česká i evropská legislativa se zpřísňuje, na snižování objemu vyprodukovaného směsného komunálního odpadu bude tlačit i nový zákon. Jaké změny nás v odpadovém hospodářství čekají?
Město se snaží dělat dílčí kroky už několik let a zatím se nám to daří. Lidé se naučili více třídit, i díky pytlovému svozu od domu k domu. Výrazným posunem bylo zavedení nádob na bioodpad, jsme jedno z mála měst, kterému díky složce BIO klesl objem směsného komunálního odpadu. Legislativa však do budoucna bude velmi přísná, naše město nebude do dvou let splňovat parametry kladené na oblast třídění. Všichni budeme muset třídit víc.
Co nás jinak čeká?
Legislativa je nekompromisní, poplatky za skládkování strmě porostou, snahou je, aby skládkování vymizelo takřka úplně. Pokud občané budou stagnovat, nebudou odpad třídit a předcházet jeho vzniku, město nebude dosahovat požadovaných kvót a to se bude muset projevit i na výši poplatku za komunální odpad. Městu nezbyde nic jiného, než jej zvyšovat.
Je tedy na každém z nás, jak ke třídění přistoupíme.
Třídění je jedna věc. Občané by se však měli zamyslet i nad tím, jak předcházet vzniku odpadu. Možností je řada, například používáním vlastních sáčků, tašek či nádob při nákupech. Není nutné si objednat zboží ze zásilkového obchodu s tím, že dojde zabalené ve třech krabicích, když ho koupím i v místním kamenném obchodu. Dneska je populární brát si jídlo do krabiček, ale i to zvyšuje objem odpadu. Zkrátka zamyslet se nad tím, než odpad vytvořím, zda to nejde jinou cestou.
