Koncem února 2017 se Roškotovo divadlo v Ústí nad Orlicí stává národní kulturní památkou. Naše divadlo a 14 dalších významných nemovitostí se tak řadí mezi více jak 300 národních kulturních památek v republice.
Návrh Ministerstva kultury na prohlášení nových nemovitých národních kulturních památek byl projednán na odborné komisi Legislativní rady vlády. Na základě jejího stanoviska návrh projednala a schválila vláda ČR. Kulturní památky, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa, prohlašuje vláda ČR nařízením za národní kulturní památky (NKP) a stanoví podmínky jejich ochrany.
Do souboru kulturních památek, které by měly být tímto návrhem nařízení vlády prohlášeny za národní kulturní památky, vybralo Ministerstvo kultury 8 staveb občanské vybavenosti z 1. poloviny 20. století, které dokumentují slohovou pluralitu architektonické tvorby tohoto období. Všechny jsou vynikajícími díly našich předních architektů:
1. Střední strojní průmyslová škola v Mladé Boleslavi
2. Městské muzeum (Wenkeův obchodní dům) v Jaroměři
3. Vodní elektrárna v Poděbradech
4. Roškotovo divadlo v Ústí nad Orlicí
5. Krematorium v Nymburce
6. Sokolovna v Rakovníku
7. Krematorium a kolumbárium na Ústředním hřbitově v Brně
8. Společenský dům (Obchodní a živnostenská komora) v Opavě
Druhou skupinu tvoří kulturní památky, které mají odpovídající památkovou hodnotu, byly ve většině případů hodnoceny již v předchozích obdobích, ale z různých důvodů nebyly do konečného výběru zařazeny:
9. Chebská falc
10. Blatenský vodní kanál
11. Ďáblický hřbitov v Praze s Čestným pohřebištěm popravených a umučených politických vězňů a příslušníků druhého a třetího odboje
12. Invalidovna v Praze
13. Zámek s parkem v Brandýse nad Labem
14. Palác Lucerna v Praze
15. Klášter v Louce u Znojma
V současné době má ČR přes 300 národních kulturních památek. Nejpočetnější skupinu tvoří nemovitosti - dřívější šlechtická sídla a církevní stavby, postupně jsou prohlašovány také objekty lidové architektury i unikátní technické památky. Národní kulturní památka číslo jedna je Pražský hrad, druhé evidenční číslo mají korunovační klenoty.
„Dlouhodobou snahou Ministerstva kultury je zařadit do souboru národních kulturních památek nejvýznamnější představitele všech typů a skupin kulturních památek tak, aby tento soubor dával ucelenou představu o širokém spektru našeho impozantního kulturního dědictví. Doplňováním souboru národních kulturních památek tak získáváme ucelený přehled o významu našeho kulturního dědictví nejen u nás, ale i v evropských souvislostech," upřesnil význam exkluzivní kategorie ministr kultury Daniel Herman.
V roce 2016 jsme si v Ústí nad Orlicí připomenuli 80. výročí otevření budovy Roškotova divadla, které se uskutečnilo 26. září 1936.
„Pro město je to rozhodně pozitivní zpráva, díky tomu, že divadlo bylo prohlášeno národní kulturní památkou, můžeme dosáhnout na dotační tituly. Nemyslím si, že by nás to do budoucna mohlo nějak omezovat,“, komentoval rozhodnutí vlády starosta Petr Hájek.
Z historii Roškotova divadla:
Není mnoho měst velikosti Ústí nad Orlicí, které by se mohly pyšnit samostatnou divadelní budovou, která by snesla i požadavky pro činnost profesionálního divadelního souboru. Za to, že takovouto budovu již osm desítek let u nás máme, vděčíme pracovitosti, obětavosti, organizačním schopnostem a osvícenosti generaci našich předků z počátků dvacátého století.
Když se rozhodovalo o podobě ústeckého divadla, docházelo pochopitelně k mnoha úvahám - komu by měl být tento důležitý úkol svěřen. Naše město mělo tehdy veliké štěstí, že z Ústí pocházel kněz, ale především významný kulturní vědec dr. Josef Cibulka, mimo jiné uznávaný znalec českých korunovačních klenotů. V té době byla rekonstruována hrobka českých králů na pražském hradě podle návrhů českého architekta Kamila Roškota. Dr. Cibulka se se při této příležitosti s Roškotem poznal a navrhl proto navrhl družstvu, aby ukončilo dohadování a vypsalo užší soutěž mezi arch. Roškotem a místním stavitelem arch. Jaroslavem Radechovským.
Družstvo na tento návrh přistoupilo a tak mohla v roce 1930 odborná komise, sestavená z nejlepších odborníků, kterými tehdy československá architektura disponovala - prof. Gočkoslovenská architektura disponovala - prof. Gočár, prof. Ausobský a dr.Wirth - posoudit tyto dva návrhy. Komise se jednomyslně přiklonila k funkcionalistickému smělému návrhu Kamila Roškota.
Družstvo se rozpoltilo na dva téměř nesmiřitelné tábory. Jeden konzervativní bojující o Radechovského návrh, druhý vizionářský podporující revoluční návrh Roškotův. S odstupem osmdesáti let je třeba vzdát hold těm, kteří tehdy dokázali podobu ústeckého divadla doslova vybojovat a dívat se dál do budoucnosti a čelit velikému tlaku někdy i osobnímu napadání.
Lze si představit, jak se asi mnozí dívali na tu v uvozovkách „nevzhlednou krabici", která zcela vybočovala z dosavadní tradice divadelních budov. Dnes se však o této krabici píše ve světové odborné literatuře, studenti architektury se o ní učí a jezdí sem na exkurse, přijíždí také odborníci z mnoha zemí.
Další informace naleznete na:
