Až do nového roku máte možnost si v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Orlicí prohlédnout historické orlickoústecké betlémy.
K vidění jsou dva velké betlémy. Typický oustecký betlém je zhotoven z papíru a vyznačuje se velkým množstvím figur, budov, bujné vegetace a nejrůznějších scén. Barevnost ručně malovaných figur a někdy také značná velikost betlémů také dala vzniknout označení „ústecký gobelín“. Ukázkou takového ousteckého betlému je také zde postavený Cibulkův betlém: nenazývá se podle autora, nýbrž podle posledního majitele, profesora Josefa Cibulky, zdejšího významného rodáka, historika umění, od něhož betlém pro farnost zakoupil děkan Václav Boštík v roce 1948.
Ve stávající podobě se betlém staví od roku 2014, kdy byl opraven a upraven pro expozici v kostele a případně i mimo něj, kromě původních figur vidíme také nově namalované ovce (výraznější bělost). Před námi se nachází přibližně 1200 prvků, jejich autorem je v naprosté většině orlickoústecký betlemář Jarolím Štantejský (1832–1899).
V letošním roce byl kostelní figurkový betlém poprvé postaven na místě bočního oltáře, v předcházejících desetiletích se stavěl za lavicemi, ještě dříve nad zpovědnicí. Před stavbou prošla každá jednotlivá součást pečlivým čištěním a úpravami, takže letos můžeme vidět betlém v jeho plné kráse včetně dáliny, tvořící pozadí scén.
Figurkový betlém v kostelních sbírkách se skládá z více betlémů, pravděpodobně postupně pro farnost získaných a později využitých pro perspektivně laděnou scénu betléma; dokumentace k získávání jednotlivých souborů figur a dalších prvků chybí. Z velké části se jedná o dřevěné malované figury, které tvoří tzv. tyrolský betlém (vysoké figury s typickými nohavicemi mužů) a pocházejí pravděpodobně z Vídně z roku 1899. Dále můžeme vidět soubor menších a lehčích kašírovaných figur z roku 1841. Při kašírování se soška vyřezaná ze dřeva oblékne do šatů z látky nebo z papíru prosyceného klihovou vodou, autor pak šaty dotvaruje a ztvrdnutím materiálu získá figura výsledný tvar. K betlému náleží zástavba paláců a domů, jejich autor Kašpar se měl inspirovat vzhledem města Litomyšle, kam tkalci z Ústí nad Orlicí nosívali své výrobky na trhy. Největší figura betléma, slon, tvoří součást tříkrálového průvodu a bude jej tedy možné vidět po 6. lednu, po slavnosti Zjevení Páně.
Ústí nad Orlicí patří k městům s dlouhou betlemářskou tradicí. Na konci 18. století státní moc výrazně zasahovala do církevního života obyvatel Rakouského císařství a tím i do projevů spirituality. Tehdy začalo docházet k zákazům konat v sakrálních prostorách živé betlémové hry, které ztvárňovaly Ježíšovo narození a další události. Věřící si tedy začali výjev narození a další scény (klanění mudrců, putování do Jeruzaléma – postní betlémy apod.) ztvárňovat z papíru, dřeva a dalších materiálů – tyto betlémy se pak stavěly a dodnes staví v kostelích, kaplích i v domácnostech.
Čas možných prohlídek naleznete v programu Ústeckého adventu zde: http://www.ustinadorlici.cz/images/2016/ustecky-advent-2016-cely.pdf
