V pátek 18. listopadu se ve smuteční síni v Ústí nad Orlicí uskutečnilo poslední rozloučení s panem Františkem Vaškem, který zemřel 11. listopadu, po dlouhé nemoci, ve věku 85 let. František Vašek se narodil ve Svratce 22.1.1931 a dlouhá léta byl významnou osobností obce Černovír a také našeho města.
Studoval na škole národního podniku Utex - české a moravské bavlnářské závody v Ústí nad Orlicí. Díky kulturním kroužkům, konkrétně tanečnímu souboru poznal v Ústí budoucí manželku Adrii Hüblovou z Černovíru. V té době hrál fotbal, divadlo, hrál v textiláku na klarinet, dělal atletiku a v hotelu Orličan (Friml) hrál mariáš.
Od roku 1952 pracoval v Kovostavu, kde započala jeho pracovní kariéra dílenského plánovače a do roka byl jmenován hlavním plánovačem Kovostavu. Za vlády Alexandra Dubčeka při Pražském jaru, jej obyvatelé Černovíru přesvědčili ať vstoupí do KSČ, aby tam mohl být místním předsedu. Od roku 1967 do 1971 působil ve funkci předsedy MNV Černovíru. V Černovíru za jeho působení byla, při tehdejších akcích "Z" (pracovalo se zadarmo pro obec), opravena školka, základní škola, hasičská zbrojnice, přistavěn sál hospody a opravena střecha kaple, s kterou měli problém extrémní komunisté. Díky kontaktům v Prefě Letohrad se podařilo postavit lávku, pro případ velké vody.
Mezi lety 1960 - 1970 pracoval jako šéf Technického rozvoje v Kovostavu, navštívil prakticky všechna hlavní města Evropy. V letech 1970 a 1971 i Mexico a San Salvador. Tam se mu podařilo vytlačit francouzskou konkurenci bezvřetenových dopřádacích strojů BD200.
Díky všem těmto pracovním úspěchům, nastoupil jako místopředseda na Městském národním výboru v Ústí nad Orlicí, později ve funkci předseda MNV v letech 1977 - 1981.
V roce 1977 otevíral základní devítiletou školu Dr. Zd. Nejedlého (dnes Bří Čapků), prosadil stavbu krytého plaveckého bazénu v areálu školu, což byl jedinečný projekt na tehdejší dobu. Podařilo se mu také prosadit průtah městem a byl u počátku stavby Kulturního domu, včetně základových pilotů mezi kulturním domem a Hernychovou vilou, kde měla stát základní umělecká škola a všechny objekty Muzeum, ZUŠ a KD měly být vzájemně propojené. Kulturní dům byl tehdy postaven díky penězům z tzv. "občanské vybavenosti", díky stavbě sídliště.
Za jeho působení se otevřela nová obřadní síň na radnici, kde se mu podařil husarský kousek a v době tuhých normalizačních let prosadil malby křížové cesty pod stropem.
V akcích Z se za jeho působení postavila dětská poliklinika pod nemocnicí, kde prosadil, že ke každé stavbě patří i něco hezkého a uměleckého a nechal osadit vstup plastikou matky s dítětem.
V důchodu žil spokojeně se svojí ženou Adrií v rodinném domku v Černovíru. Pracoval na zahradě, komunikoval čile mezi sousedy, chodil hrát mariáš do hospody U Bobše. Stále ho zajímalo vesnické dění. Byl také aktivním členem Hasičů, Červeného kříže a zaníceným Slávistou.
Čest jeho památce.
