Leni Riefenstahlová je považována za jednu z nejkontroverznějších osobností dvacátého století. Její filmy Triumf vůle a Olympia dokonale ztělesňují stylizované uctívání kultu těla a oslavu nadřazenosti a vítězství. Zároveň tyto obrazy vyjadřují pohrdání nedokonalými a slabými. Estetické vnímání, které Riefenstahlová kodifikovala, je dnes rozšířenější než kdy jindy – ale platí to i pro základní poselství jejích snímků? Film zkoumá tuto otázku pomocí dokumentů z pozůstalosti Riefenstahlové, včetně soukromých filmů, fotografií, dopisů a nahrávek. Odhaluje fragmenty jejího života a zasazuje je do širšího historického kontextu. Jak se mohla Riefenstahlová vypracovat na pozici přední filmařky Říše, zatímco vytrvale popírala jakékoli úzké vazby na Hitlera a Goebbelse? V osobních dokumentech lamentuje nad jejími „zavražděnými ideály“. Snímek režiséra Andrese Veiela odráží naladění mnohých poválečných Němců, kteří – na základě dopisů a nahraných telefonních hovorů z režisérčiny pozůstalosti – touží po autoritativní osobnosti, která by obnovila pořádek v tomhle „podělaném státě“. Věří, že tato obroda by mohla přinést také renesanci díla Leni Riefenstahlové – domněnka, která by se mohla stát skutečností během jedné nebo dvou generací. Co když mají pravdu?
více informací
